Jak je zajištěn svobodný a spravedlivý průběh evropských voleb?
Svobodné a spravedlivé volby jsou jádrem demokratického procesu. Voliči by měli mít možnost rozhodnout o svém hlasu bez vměšování a manipulace. Země a instituce EU proto zavedly některá opatření, která brání nepřátelskému vměšování, dezinformacím, kybernetickým útokům a narušení ochrany údajů během evropských voleb.
O to, aby byly evropské volby spravedlivé a aby nedocházelo k vměšování a manipulaci, se starají volební orgány jednotlivých států za podpory institucí EU v souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy.
Mimo jiné je nutné zabránit možným pokusům o manipulaci s informacemi, kybernetickým útokům, narušení ochrany údajů a hybridním hrozbám.
Samotné hlasování v evropských volbách se v jednotlivých zemích liší. Někde občané volí pomocí hlasovacích lístků, v jiných zemích mohou hlasovat elektronicky nebo online.
Nehledě na to, jak je hlas odevzdán, je sčítání hlasů podrobeno dvojí kontrole. Jednotlivé státy mají rovněž zavedeny systémy pro hlášení, kontrolu a opravu případných technických chyb, neboť při každých volbách může dojít k drobným nesrovnalostem a lidským pochybením.
Orgány členských států odpovědné za volby sdružuje Evropská síť pro volební spolupráci. Orgány vaší země odpovědné za zajištění řádného průběhu voleb naleznete zde: Belgie, Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko.
- Sdílet na Facebooku - Kdo je za svobodný a spravedlivý průběh evropských voleb odpovědný?
- Sdílet na Twitteru - Kdo je za svobodný a spravedlivý průběh evropských voleb odpovědný?
- Sdílet na LinkedIn - Kdo je za svobodný a spravedlivý průběh evropských voleb odpovědný?
- Sdílet na WhatsAppu - Kdo je za svobodný a spravedlivý průběh evropských voleb odpovědný?
Za zajištění kybernetické bezpečnosti evropských voleb je odpovědná každá země EU.
Sítě a informační systémy týkající se voleb a jejich uživatelé jsou chráněni před kybernetickými hrozbami – například hackerskými nebo kybernetickými útoky, které by na ně mohly mít negativní dopad a které by mohly narušit volební proces a poškodit voliče.
Před evropskými volbami se země EU na možné kybernetické hrozby připravují společně. Nápomocny jsou jim orgány, instituce a jiné subjekty EU, jako je Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost nebo Služba kybernetické bezpečnosti pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie.
Organizace bezpečných voleb s sebou nese nakládání s osobními údaji, jako je jméno, adresa, datum narození nebo identifikační číslo voličů.
Volební orgány jednotlivých zemí postupují v souladu s pravidly EU a vnitrostátními předpisy, aby během evropských voleb zajistily vysokou úroveň ochrany údajů. Osobní údaje jsou chráněny před neoprávněným nebo protiprávním zpracováním a náhodnou ztrátou.
Dezinformace je obsah, který je záměrně manipulován a šířen s úmyslem podvést nebo klamat příjemce za účelem dosažení určitých strategických, politických nebo hospodářských cílů. Záměrem může být například oslabení důvěry v demokratické instituce, procesy nebo volby nebo snaha ovlivnit výsledky voleb.
Dezinformace nemusí být zcela lživá nebo vykonstruovaná. Manipulace může mít mnoho podob. Často jde o vytržení informací nebo obsahu z kontextu, použití zavádějícího titulku nebo fotografie či prezentaci skutečného obsahu tak, aby vyvolával mylný dojem.
Dezinformace mohou být hrozbou pro společnost, neboť mohou oslabovat demokracii, narušit demokratickou diskusi, polarizovat společnost a ztížit možnost občanů učinit svou demokratickou volbu bez vměšování a manipulace.
- Sdílet na Facebooku - Proč musíme před evropskými volbami bojovat s dezinformacemi?
- Sdílet na Twitteru - Proč musíme před evropskými volbami bojovat s dezinformacemi?
- Sdílet na LinkedIn - Proč musíme před evropskými volbami bojovat s dezinformacemi?
- Sdílet na WhatsAppu - Proč musíme před evropskými volbami bojovat s dezinformacemi?
Než jakoukoli informaci pošlete dál, zastavte se a zamyslete! K šíření dezinformací přispívají lidé, kteří příliš rychle kliknou na „sdílet“ nebo „to se mi líbí“, někdy dokonce aniž by si přečetli, co odesílají.
Dezinformátoři k přesvědčení lidí, aby tyto informace sdíleli, často využívají jednu z těchto technik:
- vyvolání silných pocitů, jako je hněv, rozhořčení, strach nebo lačnost;
- velmi polarizující sdělení;
- dojem něčeho až příliš dobrého nebo špatného na to, aby to byla pravda.
Naše tipy naleznete v dokumentu „Jak odhalit falešnou zprávu“.
Instituce EU, občanská společnost a další subjekty bojují proti dezinformacím různými způsoby. Více informací naleznete zde:
- internetové stránky Evropského parlamentu o dezinformacích
- internetové stránky Evropské komise o dezinformacích
- internetové stránky Evropské služby pro vnější činnost o dezinformacích
- internetové stránky pracovní skupiny East Stratcom – EUvsDisinfo
- Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO) sdružuje ověřovatele faktů, odborníky na mediální gramotnost a výzkumné pracovníky z akademické sféry za účelem provádění analýz dezinformací a boje proti nim. Středisko EDMO má zastoupení ve všech zemích EU
- Seznam ověřovatelů faktů v jednotlivých zemích: evropská síť norem pro ověřování faktů (EFCSN)