Co následuje po volbách

Poslanci zvolí nového předsedu či předsedkyni Evropského parlamentu, místopředsedy a kvestory a přijmou další důležitá rozhodnutí o organizaci své práce, například kolik poslanců bude zasedat v jednotlivých parlamentních výborech.

Volba nového předsedy Evropského parlamentu je prvním úkolem poslanců, kteří se v červenci poprvé scházejí na plenárním zasedání.

Europoslanci volí předsedu na funkční období o délce dva a půl roku (tj. polovinu volebního období Parlamentu), které je obnovitelné.

Nominaci může podat buď politická skupina, nebo skupina poslanců, která zastupuje alespoň dvacetinu všech poslanců Evropského parlamentu (36 poslanců).

Hlasování je tajné. Předsedou se stává kandidát, který získá nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů.

Pokud po třech kolech hlasování nezíská žádný z kandidátů absolutní většinu, vybírají poslanci EP ve čtvrtém kole mezi dvěma vedoucími kandidáty třetího kola.

Po volbě svého předsedy pokračuje Parlament volbou místopředsedů, po níž následuje volba kvestorů.

Místopředsedové a kvestoři jsou stejně jako předseda voleni na dva a půl roku.

Kandidáty může navrhovat buď politická skupina, nebo skupina poslanců, která zastupuje alespoň dvacetinu všech poslanců Evropského parlamentu (36 poslanců).

Hlasování je tajné a probíhá současně pro všechny kandidáty. Každý poslanec EP může odevzdat tolik hlasů, kolik je k dispozici míst. Kandidáti, kteří získají nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů, jsou zvoleni v pořadí podle počtu získaných hlasů. Pokud je v prvním hlasování zvoleno méně než 14 kandidátů, koná se za stejných podmínek druhé hlasování.

Je-li nutné třetí kolo hlasování, obsadí zbývající místa ti kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů.

Pět kvestorů je zvoleno stejným postupem.

Poslanci Evropského parlamentu rozhodují během prvního plenárního zasedání o počtu členů zasedajících v jednotlivých parlamentních výborech.

Politické skupiny poté jmenují řádné členy a náhradníky výborů. Rozdělení míst ve výborech pro jednotlivé politické skupiny odráží složení celého Parlamentu.

Na první schůzi výboru, která následuje po prvním plenárním zasedání, volí členové výborů předsedy a místopředsedy na období dvou a půl roku.

Předsedu Evropské komise jmenují vedoucí představitelé zemí EU, kteří se scházejí na zasedání Evropské rady. Úspěšný kandidát musí získat podporu většiny poslanců Evropského parlamentu.

Evropský parlament podporuje proces vedoucího kandidáta, v němž evropské politické strany před volbami oznamují své kandidáty na předsedu Evropské komise.

Volba předsedy Evropské komise je jedním z prvních úkolů nového Parlamentu.

Kandidát navržený vedoucími představiteli EU na zasedání Evropské rady je vyzván, aby před poslanci Evropského parlamentu vystoupil s prohlášením a zúčastnil se s nimi plenární rozpravy. Poté poslanci EP přistoupí k tajnému hlasování.

Aby byl kandidát schválen Parlamentem, musí získat podporu alespoň poloviny všech poslanců plus jednoho. Pokud kandidát nezíská požadovanou většinu, musí Evropská rada navrhnout jiného kandidáta.

Po zvolení předseda Evropské komise vybírá kandidáty na komisaře na základě nominací z jednotlivých zemí EU a přiděluje jim různá politická portfolia. Z každé země EU je jeden komisař.

Evropský parlament zve kandidáty na komisaře na veřejná slyšení, aby zjistil, zda jsou vhodní pro posty, o které usilují. Před každým slyšením výbor Parlamentu pro právní záležitosti přezkoumá prohlášení kandidátů o zájmech.

Slyšení organizují příslušné parlamentní výbory a jsou přenášena živě. Kandidáti a kandidátky odpovídají na písemné otázky před zahájením schůze, na začátku slyšení přednesou krátký úvod a poté odpovídají na ústní otázky poslanců Evropského parlamentu.

Po skončení schůze se sejdou předsedové příslušných výborů a zástupci politických skupin, aby zhodnotili vystoupení kandidátů. Pokud nejsou s kandidátem plně spokojeni, mohou se rozhodnout položit další písemné otázky, na které budou chtít získat další odpovědi, nebo kandidáta pozvat na další slyšení. Poté vypracují hodnotící dopis, který předloží předsedům výborů a následně předsedovi či předsedkyni Parlamentu a lídrům politických skupin.

Kandidáti, kteří nezískají od výborů kladné hodnocení, mohou odstoupit a být nahrazeni jinými, které opět vybere předseda Komise na návrh příslušných zemí EU. Noví kandidáti rovněž procházejí slyšením v Parlamentu.

Předseda Parlamentu a lídři politických skupin analyzují proces a hodnotící dopisy a na doporučení předsedů výborů mohou rozhodnout o ukončení procesu slyšení.

Po ukončení slyšení se v Parlamentu koná plenární rozprava, na níž předseda či předsedkyně Komise představí kompletní tým komisařů a jeho politické priority.

Parlament hlasuje o tom, zda jako orgán vysloví souhlas se jmenováním zvoleného předsedy a kandidátů na komisaře. Rozhodnutí se přijímá většinou odevzdaných hlasů.

Kontaktní údaje poslanců Evropského parlamentu jsou k dispozici na stránkách Evropského parlamentu. Jednotlivé poslance Evropského parlamentu můžete vyhledat podle jména nebo podle země, politické skupiny či výboru. Stránky poslanců EP obsahují jejich e-mailové adresy a profily na sociálních sítích.

Evropský parlament se zavázal pracovat zcela transparentně.

Všechna plenární zasedání a většina schůzí výborů jsou přenášeny živě a záznamy z minulých schůzí jsou k dispozici v multimediálním centru Parlamentu.

Na webových stránkách plenárních zasedání jsou k dispozici informace o pořadech jednání, přijatých textech, zápisech a výsledcích elektronických hlasování. Webové stránky výborů nabízejí přístup k dokumentům ze schůzí a souborům souvisejícím s prací výborů.

Parlament se rovněž snaží informovat Evropany o své práci a komunikuje prostřednictvím různých kanálů, včetně svých kontaktních kanceláří, webových stránek a sociálních médií.

Parlament má kontaktní kanceláře ve všech hlavních městech EU a regionální kanceláře v největších zemích EU. Rozšiřující se počet návštěvnických center Europa Experience po celé EU má za cíl nabídnout přímý pohled na to, jak EU mění životy lidí.

Sekce Zpravodajství na webových stránkách obsahuje tiskové zprávy a další materiály pro média, zatímco sekce Témata má za cíl vysvětlit práci Parlamentu na konkrétních spisech a širších otázkách.

Parlament má účty na sociálních sítích Facebook, Instagram X, YouTube, LinkedIn, TikTok a na dalších platformách.

Můžete také sledovat práci jednotlivých poslanců Evropského parlamentu –⁠ návod na to, jak se s nimi můžete spojit, naleznete výše.